Hudebnice, kurátorka a spoluzakladatelka kolektivu ZVUK a Synth Library Prague, Marie Čtveráčková alias Mary C, a hudebník, producent a sound designer, Martin Hůla alias Bonus, se rozpovídali o jejich společné rezidenci ve stockholmském Elektronmusikstudion (EMS), kde spolu od 10. do 16. října 2024 pracovali na nových experimentálních nahrávkách.
Čemu jste se chtěli v rámci EMS rezidence věnovat? A proč jste si vybrali právě EMS?
Marie: "EMS je instituce s dlouhou tradicí výjimečná tím, že má ve své kolekci vzácné starší elektronické nástroje, na které si člověk jen tak nezahraje. My jsme si vybrali jedno ze studií, kde jsou dva modulární syntezátory Dona Buchly. Jeden z nástrojů je replikou původního systému Buchla 100 vytvořenou současným švédským designerem THC. Buchla tento nástroj navrhnul v první polovině 60. let pro San Francisco Tape Music Center. Mě osobně zajímá nejen zvuková tvorba, ale také vývoj hudebních technologií, takže je to pro mě velký zážitek."
Plánujete s novými nahrávkami z rezidence dále pracovat i v Praze?
Oba: "Rádi bychom z materiálu, který jsme si nahráli v EMS, postavili několikaskladbové EP, které by navázalo na naši společnou několik let starou nahrávku Hrubik."
Martine, vy vystupujete pod různými aliasy a hrajete jak sólo, tak i v hudebních projektech. Jak vaše identita formuje vaše hudební vyjádření?
Martin: "Do jisté míry jsem tím vždycky odlišoval různé žánry nebo styly, ale zároveň je to určitá hra s tím, kdo jsem nebo jak moc jsem já osobně angažovaný v tom kterém projektu. Když si vymyslím nějaký charakter, není to jenom jméno, je za tím i idea nějaké osobnosti, nebo pohledu na svět, který mi pak pomáhá získat i patřičný odstup, který je nesmírně důležitý."
Na jakých projektech kromě EMS aktuálně pracujete?
Martin: "Pracuji teď sám pro sebe na takovém dlouhodobějším projektu, kterému říkám The untold history of Czechoslovak avant-garde and electronic music, ve kterém si fabuluji autory a skládám za ně jejich alba, které “vyšly” v šedesátých a sedmdesátých letech v Československu. Pak je představuji jako reedice, remastry z původních nahrávek nebo nalezených desek. Je to hra, asi i vtip, ale zároveň ta hudba vzniká vážně. První dvě alba z této série jsou, vedle dalších věcí, na mém bandcampu."
Marie, vy se ve své tvorbě věnujete tématu sexismu a ženské emancipace. Jak jste se dostala k zapojení těchto témat do vašich (hudebních) projektů?
Marie: "Asi díky příběhům různých hudebnic, literatuře, a také feministickým osvětovým projektům, které vznikaly v Čechách. Zajímala mě tvorba hudebnic, ale všímala jsem si, že se o nich mluví jinak než o mužích, často se řešil spíš jejich vzhled než hudba samotná, zažívaly ohrožující situace, pokud chtěly budovat kariéru v hudebním průmyslu. Sama jsem se s různými předsudky setkala a příběhy jiných žen a kritická literatura mi pomohly pochopit, že to není můj individuální problém, ale že sexismem je nasáklý nejen celý hudební průmysl, ale celá naše společnost."
Jak tato témata ve svých projektech zpracováváte?
Marie: "Chvíli jsem vydávala feministický zine zaměřený na přínos žen v kultuře a se Synth Library jsem v rámci projektu Trigger vydaly sborníky věnovaný ženám v elektronické hudbě a zvukovém umění. Jeho motto bylo: "Proč stále někdo mým oblíbeným umělkyním říká, že neexistují?" Chtěly jsme ukázat, že ženy tvořily a stále tvoří, a to nejen novou hudbu, ale i nové vize. A stále je pro nás v Synth Library důležité, aby přístup k hudební tvorbě, rovná práva a respekt měl každý, i když realita je taková, že v naší společnosti jsou některé skupiny lidí stále marginalizované i v ohrožení života."
Mluvíte o silných ženských osobnostech v hudebním průmyslu. Máte vy sama nějaký hudební vzor, který vás k tématu feminismu vedl?
Marie: "Určitě mám, a díky nim jsem se odvážila více prozkoumávat své zvukovému vyjádření. Tvorbu několika průkopnic elektronické hudby a zvukového umění, která je mi nejbližší, a která mi také potvrdila, že to co mě na zvuku a hudbě zajímá, je legitimní, jsem objevila poměrně pozdě. Ve škole nám o nich nikdo neříkal, nenašla jsem je ani v knihách nebo hudebních časopisem. Fascinuje mě třeba tvorba dnes už právem vyzdvihovaných Pauline Oliveros, Daphne Oram, Maryanne Amacher nebo Beatriz Ferreyra."
Co vás čeká dále? Na jakých projektech budete po rezidenci na EMS pracovat?
Marie: "Aktuálně jsem dostala nabídku spolupracovat opět na zajímavém video art projektu jedné české umělkyně, ke kterému budu vytvářet zvukový design. Jinak se věnuji chodu pražské Synth Library. Připravujeme různé workshopy, aktuálně jeden zaměřený na video art s německou umělkyní Niki Matitou, další na hudební terapii s vokalistkou a terapeutkou Petrou el Hawi. Věnuji se také spolupráci se školami a mladými lidmi, děláme poslechovky a workshopy zaměřené na současnou populární hudbu a zvukovou výchovu."
Martin: "Já se v posledních letech věnuji hlavně scénické hudbě a sound designu pro divadlo a v nejbližší době mě čekají dva projekty, Ten větší je nová inscenace Laterny Magiky v Praze v režii australana Darcyho Granta, která má reflektovat klimatickou změnu. Pro malou scénu Národního divadla v Brně chystá Vít Kořínek monodrama Ferdinanda von Schiracha Déšť, ke kterému dělám hudbu s použitím hlavně ruchů a manipulace s nimi."
Elektronmusikstudion (EMS) je centrum švédské elektroakustické hudby a zvukového umění, které poskytuje svá studia profesionálním umělcům pro vývoj a produkci těchto žánrů. Partnerem české účasti na letošní EMS rezidenci je České centrum Stockholm a Velvyslanectví České republiky ve Stockholmu.
