Greta Stocklassa je talentovaná česko-švédská režisérka, která vystudovala dokumentaristiku na FAMU v Praze. Své děství prožila v Praze a ve Stockholmu. Její filmy se pohybují na hranici mezi dokumentem a fikcí a často se v nich zabývá otázkou identity jako například v jejím studentském filmu Pohledy na Věru Bechyňovou. Debutovala s filmem Kiruna - překrásný nový svět, kde na pozadí přesunu hornického města sleduje portéty jeho různorodých obyvatel. Ve svém novém filmu BLIX NOT BOMBS zvolila jiný přístup a sama aktivně zasahuje do děje a vede dialog s bývalým švédským diplomatem Hansem Blixem
V rámci mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Tempo probíhajícího 4. 3. - 10. 3. 2024 ve Stockholmu uvede režisérka Greta Stocklassa svůj film BLIX NOT BOMBS, který je nominován na cenu Českého lva v sekci nejlepší dokumentární film.
Koho zavolá mezinárodní společenství, když je svět v krizi? Bývalý švédský diplomat Hans Blix prožívá dnes již poklidný důchod, avšak právě on měl coby inspektor OSN po teroristickém útoku 11. září za úkol zjistit, zda se na území Iráku nacházejí zbraně hromadného ničení. Aniž by byla existence zbraní hromadného ničení potvrzena, či vyvrácena, posloužila i přes Blixův nesouhlas jako záminka k invazi amerických vojsk na tomto území. Greta Stocklassa se ve svém strhujícím dokumentu ptá, jestli je diplomacie opravdu účinná, nebo je podřízena mocným hráčům. Mimoto si klade otázku, jaká budoucnost nás čeká.
Vyrůstala jste v Česku i ve Švédsku. Jak rozdílné byly tyto dvě zkušenosti?
„Přestože jde o evropské země, které od sebe nejsou zeměpisně ani kulturně vzdálené, přijdou mi v mnoha ohledech velmi rozdílné. Díky zkušenosti ze Švédska si uvědomuji, jak je česká společnost homogenní a uzavřená, ale také v období krizí semknutá a solidární. Ve Švédsku je víra ve stát a instituce větší, švédská politika je sociální a inkluzivní, ale na lidské úrovni solidarita a otevřenost pokulhává. Naopak v Čechách si cením občanské angažovanosti, která pramení možná z oné nedůvěry ve stát. V dospívání mě rozkročenost mezi dvěma zeměmi spíš trápila, ale dnes jsem za tu zkušenost ráda a vnímám ji jako privilegium.“
Co vás vedlo k tomu natočit film o švédském diplomatovi Hansi Blixovi?
„Zejména fascinace švédskou tradicí diplomacie a kontroverzní historií neutrality. Když jsem zjistila, že Hans nyní žije poklidný život v důchodu ve Stockholmu, přišlo mi to jako skvělá příležitost s ním tato témata otevřít. Žádný jiný film o Hansovi dosud nevznikl, a tak jsem ho oslovila. Hansova diplomatická kariéra je plná zajímavých momentů, od návštěvy jaderné elektrárny Černobylu pouhých pár dní po nehodě, až po vyjednávaní s Kim Čong-ilem. Brzy jsme se ale rozhodli zaostřit ohnisko filmu na Hansovo působení v Iráku na začátku tisíciletí, kdy stál v centru celosvětového politického dění, a na příkladu invaze Iráku tak ukázat mechanismy za vznikem válek, které platí i dnes.“
Věříte, že diplomacie může zachránit svět?
„Nejsem politoložka ani odbornice na mezinárodní vztahy, nicméně věřím, že, než se přistoupí k násilnému řešení konfliktů, je diplomacie stěžejní. Proto by se země (ale ostatně i lidé mezi sebou) měli do nejzazší chvíle snažit vyjednávat. I ten čas, který získáme oddálením ozbrojeného konfliktu, znamená často záchranu životů. Hans Blix sám vnímá jako důležitou funkci diplomacie i tzv. zmrazení konfliktů – v určitých situacích nepřináší jasné řešení, ale oddaluje násilí. Diplomacii tedy vnímám jako důležitý mechanismus, nicméně není samospásná.“
Váš dokument je koncipován jako rozhovor. Jak dlouho jste natáčeli a kolik času vám zabral střih materiálu?
„Celkově se natáčení táhlo přes tři roky, s dlouhými pauzami. Poprvé jsme natáčeli na podzim 2019, pak následovala půlroční pauza kvůli covidu, a v létě jsme už mohli opět natáčet scény u Hanse na chalupě. Následoval ještě jeden zevrubný rozhovor, který probíhal několik dní. Poslední natáčení bylo na jaře 2022 po ruské invazi na Ukrajinu. Stříhali jsme průběžně, ale celkově práce ve střižně trvala přes rok.“
Jak těžké bylo získávat od Hanse Blixe konkrétní odpovědi?
„Hans je profesionální diplomat už přes 60 let. Je si dobře vědom svých slov a samozřejmě váží své odpovědi. Naštěstí je natolik otevřený, že neexistovalo téma, které by bylo tabu. Někdy se stalo, že neodpovídal přímo, čímž jsem většinou poznala, že zde jsme se dotkli něčeho zajímavého. Tak jsem hledala jiný způsob, jak se zeptat.“
Na co se těšíte na Tempo festivalu?
„Program ještě neznám, ale těším se zejména na to, že se seznámím s dalšími švédskými filmaři a jejich tvorbou.“Více informací ohledně Tempo festivalu naleznete zde
.
