Anna Strejcová je zakladatelkou a specialistkou pro Zachraň jídlo, největší organizaci v Česku, která vzdělává veřejnost o snižování plýtvání potravin. Hlavním cílem je usilovat o systémové změny v darování jídla, organizovat informační kampaně, happeningy a vzdělávací programy pro firmy. Anna se v organizaci zprvu věnovala komunikaci s novináři a PR. Následně se stala ředitelkou, ale od dubna 2022 se věnuje primárně zvyšování expertizy o plýtvání, public affairs a rozvoji projektu darování hotových pokrmů. Anna se zúčastnila projektu FOCUS: Taste not Waste, kde si připravila workshop a přednášku. Co zahrnuje práce v Zachraň jídlo a jak Anna vnímá problematiku food waste se dočtete níže v rozhovoru.
Dobrý den, jakým projektům se aktuálně v Zachraň jídlo věnujete?
Anna: „Zachraň jídlo nyní rozvíjí inovativní projekt nazvaný Zachraň oběd, díky kterému propojujeme jídelny s blízkými charitami v okolí díky aplikaci. Charity dostávají nevydané pokrmy, které ve firemních jídelnách zbyly, zdarma pro své klienty. Kromě toho pravidelně informujeme na webu a sociálních sítích, připravujeme online edukační kampaň Září proti plýtvání a výzkum na měření potravinového odpadu ve školách, nemocnicích a domovech pro seniory. Vystupujeme na konferencích, přednáškách a děláme workshopy pro firmy.“
Jak jsou projekty zaměřené na food waste přijímány Českým publikem, jaká je návštěvnost?
Anna: „Zachraň jídlo je v podstatě jedinou organizací, která se v českém prostředí věnuje prevenci vzniku potravinového odpadu (myslím tím vzdělávání veřejnosti a hledání systémových řešení pro snížení množství vyhozeného jídla). Veřejnost naše aktivity přijímá velmi pozitivně, nejnavštěvovanější částí našeho webu jsou záchranářské recepty, které inspirují veřejnost, jak využít jídlo v kuchyni na maximum. V posledních letech také pronikáme do lobbingu, a tak se naše práce odráží i ve změně vyhlášek a zákonů.“
Jak náročné je pro vás získávání podpory pro tyto projekty v Česku?
Anna: „Naše organizace získává financování z několika zdrojů, abychom minimalizovali rizika, že budeme muset ze dne na den skončit. Proto žádáme jak o zdroje z českých a mezinárodních grantů, nadace a soutěže, tak spolupracujeme s firmami a zlepšujeme individuální fundraising (finanční podpora od jednotlivců). Práce v českém neziskovém prostředí je jedna velká improvizace s velkou dávkou nejistoty, ale zatím se nám stále daří financovat náš malý tým. Umím si ale představit, že by Zachraň jídlo mohlo mít desítky zaměstnanců, protože problematika plýtvání je velice široká a měla by být jednou z priorit státu. Momentálně jsme v přepočtu na celé úvazky čtyři zaměstnanci.“
Jaký je podle vás základní návyk, který by podle vás měli jednotlivci změnit či zapojit do svého každodenního života pro podporu redukce plýtvání jídlem?
Anna: „Hlavním faktorem, který přispívá k plýtvání, je nedostatečné plánování a špatný odhad, co se týká množství připraveného jídla. Dál je to také nevhodné skladování a malá znalost vaření a kulinářských technik. Ať už chce člověk snížit množství vyhozeného jídla z ekologických nebo finančních důvodů, pomůže mu třeba jednoduchý nákupní seznam, který může díky moderním technologiím sdílet se zbytkem rodiny.“
Povězte nám prosím, jaký je váš nejbližší projekt, na který se těšíte.
Anna: „Těším se na projekt, který se zaměří na měření plýtvání ve školách, nemocnicích a domovech pro seniory. Na základě získaných dat budeme navrhovat opatření, která plýtvání v těchto zařízeních sníží. Během projektu se budu stýkat se zaměstnanci v terénu, tak i úředníky a politiky. Věřím, že se nám podaří tohle v Česku neprobádané téma dostat do středu pozornosti.“
