Jesper Målsten vystudoval produktový design na švédském Konstfacku. Projektem jeho diplomové práce byla realizace vizuálního zařízení, které umožňuje doslova vidět hudbu. Obrazce jsou tvořeny postupným vpouštěním inkoustu do průhledné nádrže na vodu, což je promítáno pomocí kamery a zrcadel. Jesper několik let pracoval jako produktový designér, grafik a v poslední době našel zálibu ve vystavování svého vlastního umění. V rámci Kulturnatt Stockholm 2023, který se koná 22. dubna od 18:00, bude pomocí svého vizuálního zařízení ztělesňovat hudbu mezinárodní jazzové kapely Alf Carlsson/Jiří Kotača Quartet. Více informací o Jesperovi se dočtete níže v rozhovoru.
Jak vznikla původní myšlenka zvukového vizualizačního zařízení?
Jesper: „Tato myšlenka se zrodila prostřednictvím řady experimentů, které měly za cíl vytvořit interaktivní vizuál zvuku, který využívá zvuk jako svůj „zdroj energie“. Naše sluchové vnímání zvuku se skládá z doby trvání zvuku, tonality a hlasitosti zvuku. Tyto faktory podněcují asociace, emoce a pocity. Mechanismy v mých vizuálech se zaměřují na zachycení stejných parametrů a cílem je vytvořit vizuál, který zprostředkuje zvuku ještě větší emocionální dopad.“
Máte v plánu nějaké změny/aktualizace tohoto zařízení?
Jesper: „Zařízení se neustále vyvíjí a mění. Existuje tolik způsobů jak ovlivnit vizuální výsledek, že bych jen těžko nenašel aspekty vhodné k přehodnocení nebo experimentování mezi jednotlivými projekty.“
Proč jste se rozhodl soustředit na hudební vizualizaci i produktový design? Tyto oblasti se od sebe poměrně liší, přinesla vám jejich kombinace nějaký osobní rozvoj?
Jesper: „S designem i hudbou jsem pracoval paralelně mnoho let, než jsem se rozhodl spojit tyto zájmy dohromady. Produktový design mě zaujal skrze estetiku a také díky tvůrčímu procesu založenému na předchozích zkušenostech, kdežto hudba pohání moje kreativní schopnosti. Jejich kombinace mě inspirovala k hledání nových kombinací, nových způsobů zapojení hudby, ale především mi umožnila spoustu zábavy.“
Na hudební/zvukovou vizualizaci jste se soustředil již v rámci své diplomové práce. Proč jste se tak rozhodl a kde jste hledal inspiraci?
Jesper: „Při magisterském studiu jsem si chtěl vyhradit čas na přemýšlení o možnostech, jak kombinovat moje zájmy o design a hudbu, takže hudební vizualizace mi připadala jako přirozená volba. Inspiroval jsem se analogovým formátem a vizuálními výsledky psychedelických světelných show (práce s tekutinami) ze 70. let, jenže zde chyběla jakákoliv technická souvislost mezi zvukem a vizuálem jako takovým. Na druhé straně existují ještě počítačem generované vizuály, které podle mého názoru postrádají citlivost a „zrnitost“ analogových médií. Myslím, že mi propast mezi těmito formáty připadala příliš lákavá na to, abych se je nesnažil více prozkoumat.“
Povězte nám více o svém projektu diplomové práce. Již dříve jste zmínil, že jste prováděl experimenty v kuchyni. Kolik experimentů jste zkusil a jak tento proces vypadal?
Jesper: „K radosti mé nejstarší dcery a hrůze mé přítelkyně, kreativní proces stavby mé diplomové práce byl realizován v naší kuchyni. Bylo tomu tak z důvodu vládních opatření, která mi zakazovala navštěvovat Konstfack kvůli pandemii covid-19. Stavba prvního zařízení vizualizace zvuku doma omezila moji sadu nástrojů, což dodalo zařízení estetický nádech, který je kombinací „hromady šrotu“ a „hi-tech“, to se mi osobně moc líbí. Můj finální koncept měl formát koncertu, ve kterém byla hudba interpretů základem pro promítanou vizualizaci, která následně ovlivňovala samotnou improvizaci hudebníků. Vznikla smyčka mezi tím, co umělci hrají a co vnímají, na co se dívají. Video pak vytvářelo průběžnou zpětnou vazbu během vystoupení hudebníků.“
Připravujete nějaké budoucí projekty zaměřující se na hudební vizualizaci?
Jesper: „Kromě živých vizualizací na koncertech vedu dva startupy projektů s Leif Jordanssonem a Josefin Runsteen, které doufám, že zrealizujeme na podzim 2023 nebo začátkem roku 2024.“
