Bedřich Smetana je bez pochyb jednou z nejvýznamnějších osobností českého hudebního světa. Otec symfonického cyklu Má vlast také pět let pobývat ve Švédsku a dirigoval místní Filharmonickou společnost.
Bedřich Smetana se narodil do poměrně zámožné sládkovské rodiny. Od útlého věku se věnuje hře na klavír a také kompozici. V Praze založil hudební ústav, kde učí žáky z významných aristokratických kruhů a daří se mu také komponovat. Osudové rány, kdy mu ve dvou letech zemřely tři ze čtyř dcer, a touhou po poněkud odlišném postavení ho přivedly k přijetí nabídky na pozici dirigenta Filharmonické společnosti v Göthenburgu.
Dne 11. října 1856 odjel do Švédska a v listopadu přijal tolik dirigenta. Mimo tuto náročnou práci také učil dívky a ženy hře na klavír. Ačkoliv místní soubor byl oproti pražským poměrům poněkud amatérský a konzervativní, Smetana měl poměrně volnou ruku, a hlavně získal vytoužené dovednosti sbormistra a kapelníka. Hraje klasiky:Haydna, Mozarta, Beethovena, vlastní skladby i soudobé skladatele: Schumanna, Wagnera, Berlioze, Liszta. Právě návštěva u Ferenze Liszta se mu stala poněkud klíčovou, seznámil se zde totiž se symfonickou básní, programní skladbou s mimohudební tematikou, kterou založil Ferenz Liszt, a byl okouzlen. Už ve Švédsku skládá první symfonické básně Richard III., nebo třeba Valdštýnův tábor. Na přelomu let 1860/1861 pociťoval stále silnější touhu po domově, pociťoval silnou potřebu, aby se jeho skladby dostaly do světa, potřeboval nové příležitosti k tvorbě, potřeboval do světa. Své další kroky směřovaly právě do domoviny, do Prahy.
Po návratu se mu stále nepodařilo dosáhnout vytouženého postavení. Opravdového průlomu dosáhl, když na základě libreta Karla Sabiny píše operu Braniboři v Čechách, dále pak Prodanou nevěstu a stává se kapelníkem Prozatímního divadla.
Velikou ránou pak bylo jeho ohluchnutí, ztrácí možnost práce kapelníka i doučovaní, na druhou stranu se mu ale více otevírá svět komponování a píše svá vrcholná díla. Asi se nemusím ptát, kdo kdy slyšel cyklus šesti symfonických básní Má vlast (Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor a Blaník). Dílo vzniklo na konci národního obrození, tedy v období budování národního sebevědomí a boje za vše české. Ačkoliv dílo nebylo původně natolik oblíbené, postupně si své postavení vydobylo. Jednalo se o první dílo nahrané Českou filharmonií na gramofonou desku a současně je cyklus hrán vždy při zahajovacím koncertu Pražského jara.
V posledních letech svého života je Bedřich Smetana velmi uznáván a považován za reprezentanta národní hudby. 18.listopadu 1883 bylo znovuotevřeno Národní divadlo představením jeho opery Libuše (která byla zkomponovaná pro tento účel). Na jeho počest je každoročně pořádán mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl.
