Tradiční česká účast na GBG VetenkapsFestivalen s tématem 'LEVEL UP WITH WOMEN POWER!' se zaměřuje na české vědkyně, jejich práci a postavení žen ve vědě. Sofie Kolibová, Ingrid Knapová a Bára Špačková představí svoji práci v rámci Mezinárodního festivalu vědy v Göteborgu 2021!
Sofie Kolibová
Sofie Kolibová je doktorandem na University Medical Center Hamburg-Eppendorf, které je součástí konsorcia FIDELIO. FIDELIO je projekt v rámci akcí Marie Skłodowska-Curie.
Vystudovala biochemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Na univerzitě se účastnila popularizace vědy a je rovněž členem FameLab.
O projektu
V rámci FIDELIA se dohromady 14 doktorandů po celé Evropě se zaměřuje na zdraví a kvalitu kostí u pacientů s cukrovkou. U cukrovky je popsáno mnoho zdravotních komplikací a jednou z méně známých je právě křehkost kostí. Pacienti s diabetem mají několikrát vyšší riziko zlomenin než zdravý člověk. Vyšší riziko zlomenin se vyskytuje u dvou primárních typů cukrovky - prvního a druhého typu.
Přesná příčina která vede ke zhoršení kvality kostí u cukrovkářů, není zcela objasněná a výzkum, kterému se Sofie věnuje, by měl poskytnout podrobnější informace o tomto tématu a v budoucnu zlepšit diagnostiku rizikových pacientů.
Projekt se zaměřuje na strukturu a kvalitu kostí u diabetu 1. typu. Pomocí různých technik zkoumá, jak cukrovka ovlivňuje kostní tkáň. Základní strukturu kostní tkáně sleduje z makroskopického hlediska například pomocí počítačové tomografie. K zobrazení detailnějších struktur na buněčné úrovni a kolagenových vláken se využívá světelná a elektronová mikroskopie. Tento víceúrovňový přístup by měl poskytnout důkladnou představu o tom, jak nemoc ovlivňuje zdraví kostí.
Ingrid Knapová
Ingrid Knapová absolvovala gymnázium v Lučenci na Slovensku. Ve studiu dále pokračovala na MFF UK, kde nyní působí v Ústavu částicové a jaderné fyziky.
V rámci své disertační práce se zabývá jadernou reakcí zvanou neutronový záchyt, k jejímuž výzkumu využívá data z velkých experimentů.
O projektech
Jako doktorand na Univerzitě Karlově se studijním oborem nukleární fyzika se zajímá o atomová jádra, velmi malé objekty, které nelze pozorovat ani těmi nejlepšími mikroskopy.
Můžeme však sledovat různé jaderné reakce kolem nás, mezi které patří např. jaderná fúze pohánějící Slunce a další hvězdy v našem vesmíru, štěpná reakce generující energii v jaderných elektrárnách nebo spontánní radioaktivita. Jednou z možností, jak zkoumat tyto procesy, je využívání tzv. urychlovače částic. Zrychlené částice se srazí s jádrem, energie se uvolní a jeho detekcí můžeme získat užitečné informace o jaderné struktuře. Takto velké experimenty jsou často výsledkem spolupráce mnoha vědců a studentů z celého světa. Výzkumná skupina v Praze spolupracuje s experimentální laboratoří Los Alamos National Laboratory v USA, která se mimo jiné proslavila vynálezem první jaderné bomby během druhé Světové války. Společně zkoumají jadernou reakci vyvolanou zrychlenými neutrony, po níž následuje emise gama fotonů.
Barbora Špačková
Barbora Špačková vystudovala fyzikální inženýrství v Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd ČR v Praze, kde získala titul Ph.D.
Ve svém výzkumu se zaměřuje na fotoniku a její využití v biosenzování. Specializuje se na vytváření konceptů biosenzorů za účelem detekce chemických a biologických jevů, jako je biomarker rakoviny v krvi nebo patogeny v mléce.
O projektech
Od roku 2017 je postdoktorandkou na Chalmers University of Technology ve švédském Göteborgu, kde vyvinula novou metodu optické mikroskopie - Nanofluidic Scattering Microscopy (NSM) - která díky svému nebývalému výkonu umožňuje přímé zobrazování jednotlivých biomolekul.
Je rovněž spoluzakladatelkou spin-off společnosti Envue, která se zaměřuje na využití a komercializaci NSM pro aplikaci v biochemii, biotechnologii nebo při objevování a tvorbě léků.
Mezinárodní Festival Vědy v Göteborgu - VetenkapsFestivalen.
