Díky projektu 'Otevřená věda' Akademie věd České republiky vznikla výstava karikatur českých vědkyň a jejich přínosných vědeckých objevů. Hlavním cílem tohoto projektu je představit, především mladší generaci, několik významných českých vědkyň, jejich vědecké úspěchy a prvenství v oblasti vědy. I v dobách, kdy vzdělání, profesní dráha či vědecká kariéra představovaly pro ženy velmi revoluční možnosti, se našlo mnoho statečných průkopnic, které i přes tehdejší ztížené podmínky uspěly a zanechaly svou stopu jak v české, tak ve světové vědě.
Zdeňka Rábová (1936 - 2006): IT - Výpočetní technika
Docentka a pedagožka Zdeňka Rábová od roku 1965 působila na katedře počítačů Fakulty elektrotechniky VUT v Brně. Zde se jí podařilo vybudovat moderní laboratoř s počítačem MSP-2A. Podílela se na vytvoření a vývoji samostatného počítačového oboru v ČR a na tvorbě všech studijních plánů a programů z oblasti softwaru. Výzkumnou činnost zaměřila na simulační jazyky a jejich překladače. Na její památku se nejlepším studentům Fakulty informačních technologií VUT každoročně uděluje Cena Zdeny Rábové
Milada Paulová (1891 - 1970): Byzantologie
Milada Paulová se zabývala dějinami slovanských národů. V roce 1925 získala jako první žena u nás titul docentka. Jejím oborem byly dějiny východní Evropy a Balkánského poloostrova. Díky ní československá byzantologie nezanikla a získala uznání na mezinárodním poli. Za své zásluhy byla jmenována čestnou viceprezidentkou Mezinárodní asociace byzantských studií. Až v roce 1945 se stala jako první česká žena profesorkou - dějin slovanských národů a byzantologie.
Milena Hübschmannová (1933 - 2005): Romistika
Milena Hübschmannová se od dětství zajímala o Indii a indickou kulturu. Už na střední škole navštěvovala jazykové kurzy hindštiny v Orientálním ústavu. K romštině se dostala díky návštěvám romských rodin a pobytu v romských osadách na Slovensku, řeč se učila poslechem pohádek, písní, vyprávění. V roce 1991 se zasloužila o vznik semináře romistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Romistika byla později ustanovena jako univerzitní obor. Za své celoživotní úsilí byla oceněna řadou cen, mimo jiné i prezidentskou medailí Za zásluhy.
Růžena Vintrová (1929 - 2013): Ekonomie
Hlavním zájmem Růženy Vintrové se v průběhu studijního života stalo národní účetnictví. Jako expertka se účastnila zahraničních jednání, prosadila zavedení bilancí mezioborových vztahů. Od roku 1968 působila ve vědeckém týmu Ekonomického ústavu, později v Prognostickém ústavu ČSAV. Dlouhodobě se zabývala makroekonomií, vývojem a sbližováním národní ekonomiky s ekonomikami vyspělých zemí Evropské unie a evropskou ekonomickou integrací. Působila jako poradkyně Úřadu vlády, věnovala se také pedagogické činnosti.
Emanuela Nohejlová-Prátová (1900-1995): Numizmatika
Emanuela Nohejlová-Prátová je spolu s Gustavem Skalským považována za zakladatelku československé moderní vědecké numizmatiky. Od roku 1930 působila jako trvalá vysokoškolská síla v numizmatickém oddělení Národního muzea v Praze. Ve výzkumné činnosti se soustředila zejména na starší období českého mincovnictví, jejím hlavním oborem působnosti bylo zpracování nálezů z tolarového období. Věnovala se publikační činnosti, napsala řadu odborných i populárně-naučných knih a článků, byla redaktorkou Numismatického sborníku.
Výstava vznikla díky projektu 'Otevřená věda' Akademie věd České republiky.
