Díky projektu 'Otevřená věda' Akademie věd České republiky vznikla výstava karikatur českých vědkyň a jejich přínosných vědeckých objevů. Hlavním cílem tohoto projektu je představit, především mladší generaci, několik významných českých vědkyň, jejich vědecké úspěchy a prvenství v oblasti vědy. I v dobách, kdy vzdělání, profesní dráha či vědecká kariéra představovaly pro ženy velmi revoluční možnosti, se našlo mnoho statečných průkopnic, které i přes tehdejší ztížené podmínky uspěly a zanechaly svou stopu jak v české, tak ve světové vědě.
Helena Rašková (1913 - 2010): Farmakologie
Helena Rašková byla první ředitelkou Farmakologického ústavu Fakulty dětského lékařství UK, stála za vznikem Farmakologického ústavu Československé Akademie věd a Československé farmakologické společnosti. V roce 1945 se podílela na likvidaci epidemie skvrnitého tyfu v koncentračním táboře v Terezíně. Podařilo se jí propojit výzkum s výukou na univerzitách, je autorkou více než 300 farmakologických a toxikologických publikací a učebnic s mezinárodním ohlasem.
Ludmila Eckertová (1924 - 2009): Fyzika tenkých vrstev a povrchů
Ludmila Eckertová významně přispěla k rozvoji fyziky tenkých vrstev a povrchů a v tomto oboru dosáhla mezinárodního uznání. Významná je její pedagogická i publikační činnost, zejména monografie Fyzika tenkých vrstev, která vyšla v USA i v Japonsku. Je považovaná za zakladatelku tohoto oboru na MFF UK, kde se jí podařilo s kolegy vybudovat jednu z největších kateder - Katedru fyziky povrchů a plazmatu.
Adéla Kochanovská (1907 - 1985): Rentgenografie
'Česká madam Curie', jaderná fyzička Adéla Kochanovská, se zabývala rentgenovou strukturní analýzou. Je považována za zakladatelku tohoto oboru u nás; jako jedna z prvních měřila mechanické napětí pomocí RTG záření. V roce 1943 vydala první souhrnnou publikaci 'Zkoušení jemné struktury materiálu röntgenovými paprsky'. Rentgenovou spektografii přednášela také na univerzitách, byla první profesorkou experimentální fyziky, pro potřeby výuky sepsala skripta Radiokrystalografie.
Jiřina Čížková (1908 - 1994): Dětská endokrinologie
Lékařka a první profesorka v oboru pediatrie Jiřina Čížková spoluzaložila poradnu pro děti a v roce 1935 uspořádala ozdravný tábor pro diabetiky, první svého druhu v Evropě. Po druhé světové válce působila jako vedoucí endokrinologické ambulance. Byla spoluzakladatelkou a předsedkyní Endokrinologického ústavu Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně, členkou londýnské Royal Society of Medicine, expertkou komise pro péči o děti a mládež Světové zdravotnické organizace. Přednášela na univerzitách u nás i v zahraničí, doškolovala postgraduální studenty medicíny v endokrinologii a pediatrii a také hojně publikovala.
Gerty Cori (1896 - 1957): Fyziologie a enzymologie
Gerty Theresa Cori, česká lékařka a biochemička, se kromě výzkumu a publikační činnosti zabývala působením hormonů štítné žlázy, metabolismem tělesných orgánů nebo vlivem RTG záření na živé organismy. Později se ještě více specializovala na enzymologii. Věnovala se metabolismu monosacharidů a polysacharidů glykogenu. Za objev funkce hormonů předního laloku hypofýzy při průběhu katalytické přeměny glykogenu získala spolu s manželem v roce 1947 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Stala se tak třetí ženou v historii, která dostala cenu za exaktní vědy, a vůbec první ženou, která obdržela cenu za medicínu.
Výstava vznikla díky projektu 'Otevřená věda' Akademie věd České republiky.
